Faktura v angličtině (Invoice)

Slovník pojmů na faktuře

Překlady jsou zaměřeny na reálně používané názvy polí na fakturačním dokladu, jako například „číslo faktury“, „datum splatnosti“, „variabilní symbol“, „DPH“ a další. Cílem není obecný jazykový překlad, ale terminologie používaná přímo na fakturách, aby výsledný doklad působil přirozeně a byl jednoznačně srozumitelný pro zahraničního odběratele.

Česky	Angličtina
Faktura	Invoice, alt: Tax Invoice (AU), VAT Invoice (UK)
Číslo faktury	Invoice number
Daň	Tax
DPH	VAT ID, alt: Sales Tax (US), GST (CA, AU, NZ)
Plátce DPH	VAT registered, alt: Sales tax registered (US), GST registered (CA, AU, NZ)
DIČ	VAT ID, alt: Sales Tax (US), GST number (CA, AU, NZ)
IČO	Business registration number / Company Registration Number / Company ID, alt: ACN (AU)
Datum splatnosti	Due date
Datum vystavení	Invoice date / Issue date
Datum dodání	Supply date / Service date / Delivery date
DUZP	Tax point date, alt: Time of supply (CA, AU, NZ)
Přenesená daňová povinnost	Reverse charge, alt: Customer to self-assess use tax (US, CA)
Osvobozeno od daně	Exempt from VAT, alt: Tax-exempt (US), GST exempt (CA), GST-free (AU), Exempt from GST (NZ)
Číslo účtu	Account number
Variabilní symbol	Payment reference
Dodavatel	Supplier, alt: Vendor (US)
Odběratel	Customer / Recipient
Sleva	Discount
Forma úhrady	Payment method
Hotovost	Cash
Bankovní převod	Bank transfer
Dobropis	Credit note, alt: Adjustment note (AU), Supply correction information (NZ)
Vrubopis	Debit note, alt: Adjustment note (debit direction) (AU), Supply correction information (NZ)
Zálohová faktura	Pro-forma invoice
Již uhrazeno	Paid in advance

Tipy k terminologii

Používejte konzistentní terminologii. Pokud je na faktuře použit výraz „Invoice number“, doporučuje se držet se tohoto označení ve všech částech dokladu. V některých jazycích a zemích existují regionální rozdíly v pojmenování polí, například mezi britskou a americkou angličtinou. Proto je u každé jazykové verze uvedeno doporučené zaměření na konkrétní zemi nebo region.

Postup a na co si dát pozor

Níže jsou stručné poznámky pro typické situace při fakturaci. Tyto informace mají informativní charakter a nenahrazují individuální daňové poradenství.

Angličtina se používá jako univerzální jazyk fakturace, ale daňové pojmy nemají vždy stejný význam jako v české legislativě.

Pojmy jako IČO a DIČ nemají v anglicky mluvících zemích přesný ekvivalent, proto se používá nejbližší významový překlad nebo lokální identifikátor.

Země jako Spojené království, USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland jsou mimo EU, proto se na ně neuplatňuje jednotný evropský systém DPH.

Spojené království používá daň VAT, která je nejbližší evropské DPH, a při některých plněních vyžaduje uvedení režimu reverse charge přímo na faktuře.

USA nemají federální DPH ani VAT, ale používají sales tax (daň z prodeje), která se řídí pravidly jednotlivých států a nemusí být vždy uvedena na faktuře.

Kanada, Austrálie a Nový Zéland používají systém GST, přičemž pravidla pro zdanitelná, osvobozená a nulová plnění se mohou lišit podle země.

Při osvobození od daně je důležité rozlišovat mezi pojmy exempt, zero-rated nebo GST-free, jelikož mají rozdílné daňové důsledky.

Datum vystavení faktury se v angličtině uvádí jako Invoice date, datum dodání jako Supply date nebo Service date a datum splatnosti jako Due date.

Samostatné datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) se na fakturách v angličtině často neuvádí a používá se jen v zemích, kde má právní význam.

Variabilní symbol se mimo Česko a Slovensko nepoužívá, jeho funkci plní Payment reference, kterou je nejčastěji číslo faktury.

Bankovní údaje se liší podle země a kromě čísla účtu (IBAN) mohou vyžadovat i další identifikátory, jako například sort code, routing number nebo BSB.

Opravné daňové doklady (dobropisy a vrubopisy) se v angličtině označují jako credit note, debit note nebo adjustment note podle lokální praxe.

Zálohová faktura (výzva k platbě) se obvykle označuje jako pro forma invoice nebo deposit invoice a zpravidla není považována za daňový doklad.

Při fakturaci do zahraničí se doporučuje používat srozumitelná a funkční označení polí namísto doslovného překladu českých pojmů.

Samotné poskytování služeb do třetích zemí (mimo EU) obvykle nezakládá automaticky povinnost registrace k DPH v ČR (např. jako identifikovaná osoba), na rozdíl od služeb do EU.

Při poskytnutí služeb do třetích zemí se místo plnění často určuje podle sídla odběratele (dle § 9 odst. 1 zákona o DPH) a daňová povinnost může přejít na odběratele v jeho zemi.

Při prodeji zboží konečným zákazníkům mimo EU se DPH řeší jako vývoz zboží a daň se zpravidla neuplatňuje na české faktuře (při splnění podmínek pro osvobození od daně).

Český podnikatel vždy uplatňuje česká pravidla DPH, dokud mu nevznikne povinnost registrace v zahraničí podle místní legislativy.

Povinnost zahraniční daňové registrace závisí na pravidelnosti plnění, obratu, typu služby nebo zboží a místě podnikání.

Prodej zboží nebo služeb do Spojeného království, USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu nelze řešit přes režim OSS (One Stop Shop).

Upozornění

Obsah na této stránce slouží jako informační pomůcka. Konkrétní pravidla se mohou lišit podle typu zboží/služby, režimu DPH, místa dodání a smluvních podmínek. Při nejasnostech doporučujeme konzultaci s účetním nebo daňovým poradcem.

Slovník pojmů na faktuře

Ukázková faktura

Postup a na co si dát pozor